Napsal Administrator | 17 Prosinec 2007

Sklo bylo historicky první komoditou, která se u nás  začala sbírat pomocí zvláštních nádob umístěných na veřejných prostranstvích. V oněch historických dobách se jednalo většinou o dvě nádoby, jedna na čiré a jedna na barevné sklo. Nyní je na sklo většinou nádoba jedna, zelené barvy na sklo smíšené, ale  návrat  kontejnerů na čiré sklo je nejspíš nezadržitelný.

Do kontejneru lze odkládat veškeré obalové (lahve a sklenice )   a tabulové sklo. Pro další zpracování je velmi vhodné, aby sklo v nádobě bylo co nejméně rozbité.

Do kontejneru se nesmí ukládat drátosklo (bezpečnostní sklo s drátěnou sítí), autoskla,  zrcadla,  keramika, a porcelán. Ideální je, pokud se lahve zbaví kovových uzávěrů.

Kontejnery na sklo se obvykle vyvážejí jednou za měsíc. Hmotnost obsahu 1100 litrového kontejneru se pohybuje okolo 130 kg. Svozové firmy sklo dále netřídí, pouze z něj vybírají největší nečistoty a skladují ve velkokapacitních kontejnerech. Sebrané sklo se následně převáží na speciální třídící linky, které upravují sklo podle potřeb skláren. Na lince se sklo nejprve ručně zbaví velkých příměsí. Poté se nadrtí a dopravuje se po pásu k laserovým čidlům. Ty každý střep prosvítí a pokud střep nelze prosvítit nejedná se o sklo a proudem vzduchu se tato nečistota odfoukne pryč z pásu. Pro sklárny je pak připravena skleněná drť požadovaných parametrů. Z vytříděného skla se vyrábějí opět vyrábí skleněné výrobky. Recyklací skla se dá ušetřit přes devadesát procent energie než při výrobě z přírodních zdrojů, velké množství písků, živce a dalších nerostů, jejichž těžba hyzdí krajinu. Recyklace skla je teoreticky neomezená, ale pro speciální výroby se používá větší podíl primárních surovin.