Vinaora Nivo Slider 3.xVinaora Nivo Slider 3.xVinaora Nivo Slider 3.xVinaora Nivo Slider 3.xVinaora Nivo Slider 3.xVinaora Nivo Slider 3.xVinaora Nivo Slider 3.xVinaora Nivo Slider 3.xVinaora Nivo Slider 3.xVinaora Nivo Slider 3.xVinaora Nivo Slider 3.xVinaora Nivo Slider 3.x

Církevní topografie Slap

Církevní topografie vesnic Slapy, Štěchovice, Třebenice a Vysoký Újezd ve 2. polovině 14. a na poč 15. stol. 

  Tyto čtyři vesnice leží asi ve vzdálenosti do 45 km jižně od Prahy. Za Štěchovicemi následují ve vzdálenosti asi 6 km Slapy, ze Slap je to asi 3 km do Třebenic a z nich je to asi 4 km do Vysokého Újezdu.
     Roku 1344 vzniklo pražské arcibiskupství, které se tehdy skládalo z 10 arcijáhenství. Jedno z nich bylo arcijáhenství pražské, které se dále dělilo na 10 děkanátů. Sledované vesnice náležely do děkanátů benešovského a ořechovského.
     Tento článek sleduje církevní držbu v uvedených místech a její vývoj ve druhé polovině 14. století až do roku 1420

 Slapy:
Nejstarší zmínka o Slapech je z roku 1137, kterou udává  Kanovník vyšehradský. Ve Slapech se údajně nacházel románský kostel sv. Gotharda, který nechal postavit pan Mladota. Tuto zmínku však zpochybnil František Vacek.
     Nejstarší nepochybná zmínka o Slapech je z 10. srpna 1292, kdy Václav II zakládá ve Zbraslavi klášter. V zakládací listině král vypočítává řadu vesnic, které budou tvořit zázemí kláštera a mezi nimi se nacházejí Slapy. Ve 14. století je zmiňována slapská fara
     I když Slapy patřily, jak už bylo uvedeno výše, pod ořechovský děkanát, bezprostřední vrchností a správcem byl klášter Zbraslavský. Slapský kostel dával k roku 1352 dvacet čtyři grošů papežského desátku a uvádějí se v něm následující kněží: Oldřich, Matěj, Martin a Václav. Václav roku 1374 vyměnil svou faru za faru v Živohošti s tamním farářem Ondřejem,působícím pak ve Slapech asi do roku 1379. Jeho nástupci byli Čížek a Dětřich, který působil v letech 1393-1401. Co se týče morálního stavu duchovenstva i zde se dovídáme o tom, že „farář ve Slapech, řečený Čížek, měl každý den mnoho konkubín, z nichž se jedna jmenovala Sbiska z Neveklova…“ O Slapské faře jsou též zmínky v souvislosti s různými dary a platy. V roce 1390 daroval v Chotilsku slapskému faráři plat korkyňský pán Odolen z Pyšel u Říčan, byl synem Martina či Mareše z Pyšel a jeho manželky Skonky. Jeho sestra Dobrka, zvaná též Důra či Dobra, byla manželkou Martina z Trnové a držitelkou Korkyně. Po smrti manžela darovala r. 1393 se svolením svého bratra důchody z Křížova na založení dvou kaplanství při slapském kostele a stala se tak jeho dalším mecenášem. Povolení musel dát i zbraslavský opat Jan III., jemuž náleželo jmenovací právo kaplanů. Do nově zřízeného kaplanství ještě téhož roku byli uvedeni Jakub z Bečova a potom Petr Michal z Levína, kterého po jeho smrti nahradil Pankrác z Nuslí. Dobrka se spolu se svým bratrem stala patronkou kaplanství.
     Vzhledem ke skutečnosti, že slapský farář utrpěl osobně zřízením těchto dvou kaplanství finanční újmu, darovala mu korkyňská paní r. 1411 jako odškodnění úroky ze vsi Ústice a stvrdila již dříve darovaný plat v Chotilsku. Tuto ves zdědila po úmrtí svého bratra Oldřicha. Když pak Ústici prodala, přenesla důchod pro slapského faráře na svůj statek v Korkyni. Po smrti Dobrky se část jejího majetku dostala Bohuslavovi z Košíně a druhá část jako odúmrť králi. Ten ji daroval Hrdiborovi z Drahkova, jenž se od té doby psal Hrdiborem z Korkyňe. Slapský kostel je v té době znovu inkorporován klášteru zbraslavskému papežskou listinou Bonifáce IX. (1396). Zbraslavský klášter držel Slapy až do husitských válek.
     Štěchovice
jsou poprvé zmíněny roku 1209 jako statek kostela Pražského, 1273 jsou zmiňovány jako zboží kláštera Strahovského, 1310 jsou připisovány ke klášteru Ostrovskému a část patřící tomuto klášteru se nazývala Větší Štěchovice, kde si klášter zařídil hospodářství a při něm založil tvrz. Druhá část označována jako Menší Štěchovice patřila klášteru Zbraslavskému. Oběma klášterům patřily Štěchovice do roku 1420.
     Třebenice:
První zmínka o této vsi pochází z doby vlády Spytihněva II. (1055-1061), kdy byla z části (3 domy) darována Ostrovskému klášteru, který roku 1205 získal zbytek. V držení kláštera zůstaly Třebenice až do roku 1420. Dnes jsou Třebenice místní obcí Štěchovic.
     Vysoký Újezd:
 Filiální kostel Narození Panny Marie ve Vysokém Újezdě byl vystaven nepochybně na poč. 14. století a vysvěcen byl pražským biskupem Janem z Dražic (1301-1343). Roku 1358 je kostel zmiňován jako  farní. Podací právo patřilo místním vladykům a Nedvězským. K roku 1358 máme doloženého jako spolupatrona kostela v Újezdu jistého Filipa. Roku 1382 jsou zmiňováni bratři Josef Kučera a Heřman z Nedvězí a jejich bratranec Bernart z Újezda jako podací páni kaple sv. Kříže na Vyšehradě. Část Újezda patřila od roku 1402 k Nedvězí. Druhá část patřila do r. 1521 k Netvořicím. K roku 1414 jsou jako podací páni kostela Újezdského zmínění bratři Petr, Ryneš a Jan. Z farářů jsou do roku 1420 známi tito: Bartoloměj, který zemřel roku 1358, po něm následoval Václav z Netvořic, který tu byl ještě roku 1363 a Petr z Kojetína, který je zmiňován ještě roku 1415.

Toto je výňatek ze seminární práce M. Továrka

Webkamera

Vzduch voda

Poslední komentáře

  • Teplota vody Slapské přehrady

    Dobrý den, v současné době jsou obě čidla v provozu a funkční. Co se týče prezentace dat, já ve svém ...

    Číst dále...

     
  • Lodní zdvihadlo Slapy - vizualizace

    :-) jestli se tohle podaří dostat do konce a dát do provozu ,tak to bude víc než paráda.

    Číst dále...

     
  • Teplota vody Slapské přehrady

    ;-) v současné době je tedy teplomněr funkční nebo ne???díky za info JOSEF

    Číst dále...

Poslední inzeráty