Slapy

Mnozí o nich víme, ale pro vzrostlé stromy v letních měsících zcela sloup zakrývající, si jich již málokdy všimneme. Osudy této historické stavby na okraji obce Buše dlouhá léta obestíralo tajemství. Až při studiu historické kroniky obce Buš a fotokroniky obce Slapy jsem narazil na pár zajímavých momentů přibližujících osudy těchto božích muk. Není toho moc, ale rozhodně je to zajímavé.

Doplnění článku Železnice do Slap? o historickou mapu trasy, i se zakresleným nádražím u Přestavlk. 

Nejvýznamnější stavební památkou Slap je bezpochyby kostel svatého Petra a Pavla. Kostel byl postaven za zbraslavského opata Wolfganga Šváchy, který zastával svůj úřad v letech 1684 - 1716. Jeho autorem je Jan Santini, velká postava naší architektury té doby. 
Kostel stojí na vyvýšené plošině nad obcí a tvoří její dominantu. Osmiboká loď je zaklenuta poměrně velkou cihlovou kopulí s mohutnou lucernou. Pravidelný osmiúhelník tvoří též nevysoká  věž na západní straně s neobvyklou mansardovou střechou. Na opačné straně se k lodi přimyká obdélný, trojboce uzavřený presbytář. Ve zvonici se v současné době nacházejí tři zvony. Nejmenší je umíráček, větší se jmény apoštolů a největší, který ulil mistr Bartoloměj roku 1525.

 Velmi romantickým místem nedaleko Slap je Rovínek. Na stráni nad bývalým hotelem Záhoří je postavena empírová kaplička. O její postavení se zasloužili místní lidé v čele vysloužilým vojákem Jakubem Záhorským.

Opevnění z let 1936-1938 -Pražská čára

V době zvýšeného ohrožení Československa na konci 30. let minulého století bylo opevňováno nejen pohraničí, ale řada pevnostních linií vznikla i ve vnitrozemí republiky. Na obranu přístupů k hlavnímu městu byla vybudována 112 km dlouhá fortifikační linie, tzv. "Pražská čára". Její průběh byl od Mělníka přes Velvary, Slaný, Smečno, Novou Huť pod Nižborem a Beroun ke Hlásné Třebáni a poté přes brdský hřeben ke Slapům n. Vlt. Od srpna 1936 do září 1938 zde bylo vybetonováno 830 pevnostních objektů a desítky kilometrů překážkového systému.